Aby jste pochopili můj příběh, musím začít od konce nového začátku. To co se odehrávalo a odehrává v mém životě nyní, musím říct, se mi ještě nikdy nestalo. Takový spád, který nabral můj život v posledních měsících, jsem doopravdy nečekala. Vrátím se na začátek prosince. Bylo zrovna 2. prosince, pátek. Nechtěla jsem sedět doma, proto jsem vymyslela, že se svým přítelem půjdeme na vánoční trhy. Jako obvykle vzdoroval, ale nakonec jsem ho donutila. Celý den jsem se cítila divné mrazení, že dnešní večer nemůže dopadnout dobře. Moje tušení se bohužel vyplnilo. Ten večer jsme rozešli. V tu chvíli se mi život zhroutil jako domeček z karet. Na jednu stranu jsem byla ráda, že jsme se rozešli. Tušila jsem už delší dobu, že nám to neklape, ale nečekala jsem, že rozchod přijde tak brzy. Od toho rozchodu se mi nic nedařilo.
Čím čas plynul, bylo to stále horší. Začala jsem častěji propadat pocitům osamocení. Bála jsem se, že už si nikoho nenajdu. Čím víc se blížil silvestr, tak to bylo pro mně čím dál tím horší. Všude jsem jen slýchala, jak se na něj všichni těší, jak si ho užijí. Byla jsem stále smutnější, nechtěla jsem trávit silvestra doma s rodiči, protože všechny moje kamarádky mají kluka a chtěly být pochopitelně s nimi. Dva dny před silvestrem mi zavolala kamarádka, že jedou s přítelem na chatu a jeho kámarádem, ať jedu taky. Neváhala jsem. Řekla jsem si, že aspoň nebudu sedět doma, i když neměla jsem bůhvíjakou náladu se s někým seznamovat. Když nastal den D, musely jsme být s kamarádkou nachystané v přesný čas na parkovišti. Najednou přijelo malé zelené auto.
V něm byl ON, znala jsem ho jen z vyprávění. Když vystoupil z auta, nemohla jsem z něj spustit oči. Naprosto mě uchvátil, takový pocit jsem myslela, že dlouho ještě nepoznám. Snažila jsem se o oční kontakt, ale bohužel mě naprosto ignoroval. Celý den až do večera mi „nedaroval“ ani jeden pohled. Dělal jako bych tam ani nebyla. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem mu připomínala jeho bývalou, se kterou se nedávno rozešel. Až propukly hlavní oslavy silvestrovského večera, se situace změnila. Hráli jsme jednu karetní hru, během které se musíte napít. Naše pohledy se začaly, čím dál častěji střetávat. Z jeho pohledu jsem tušila, že tento večer se mezi námi něco stane. Když nastala konečně půlnoc gratulovali jsme si všichni navzájem. Pak měla přijít řada na nás dva.
Byla jsem si jistá, že to udělá. A taky že to zkusil, začal mě vášnivě líbat. Nakonec jsme zůstali venku jen my dva. V mrazivé zimě jsme se celou dobu líbali. Bylo to tak krásně romantické. Celou noc jsme pak strávili jen spolu. Povídali jsme si jako bychom se znali celá léta. Když jsme usínali vedle sebe, ucítila hřejivý pocit, že jsem potkala právě toho pravého. Jen mi tento krásný pocit kazily myšlenky na to, že si tuto společnou noc nebude ráno ani pamatovat. Ale to se nestalo, to jsem doopravdy nečekala. Zbudil mě snídaní až do postele. Připadal jsem si jak jeho princezna.
Nikomu z nás se z chaty nechtělo domů, tak jsme se rozhodli zůstat ještě jeden den. Byla jsem nadšená. Byl to další den a noc, kterou jsme mohli strávit spolu. Byla jsem mile překvapená, jak byl pořád se mnou, i když na chatě byli jeho kamarádi.
Když se blížil čas odjezdu, byla jsem docela smutná. Bála jsem se, že už se neuvidíme a že tento víkend bude chápat jen jako silvestrovské pobavení.
Celý den po příjezdu nenapsal, jako by se po něm slehla zem. Byla jsem smutná, ale na jednu stranu jsem jeho rozhodnutí čekala. Kolem desáté večer mi zazvonil mobil. Byl to on. Jen mi sdělil, že mám jít dolů před dům. Šla jsem, stál tam v obleku s kytkou v ruce. Připadala jsem si jako hlavní hrdinka v romantickém filmu. Naprosto mě tím dojal.
Od toho dne jsme spolu. Nedávno jsme oslavili měsíční výročí. Měsíc s ním utekl jako voda. Doufám jen, že spolu oslavíme více výročí. Na závěr musím konstatovat, že všechno špatné je pro něco dobré. V našem vztahu to platí dvojnásob.
!